Klub byl založen v Červenci rok 1944

Vraťme se proto trochu do historie, do r. 1944, co této události předcházelo a jak léta plynula, sledujeme, co významného se událo nejen na poli sportovním, ale i společenskémv naší TJ.

Obec Žlebské Chvalovice měla v minulosti daleko více obyvatel než má dnes a ke konci r. 1945 to bylo více jak 500 obyvatel. V období 2. světové války byly zakázány taneční zábavy a tak mládež hledala nějakou vhodnou příležitost k pobavení. Pro vesnického kluka byla nejlákavější zábavou hra s míčem a především kopaná. Na většině vesnic nebyla tehdy pro tento účel upravena hřiště jako dnes, hrávalo se na posekaných loukách, i na strništích po sklizni obilí, neboť zemědělská půda byla intenzivně obdělávána a mnohdy se nenašla ani vhodná pastvina pro sportovní vyžití mládeže. To nepochybně vedlo i chvalovickou mládež k získání pozemku, který by trvale sloužil kopané a jak se ze skromných záznamů v obecní kronice dovídáme, je zde zapsáno : „V červenci r. 1944 požádala místní mládež obecní zastupitelstvo o přidělení místa pro fotbalové hřiště. Této žádosti bylo vyhověno a ponechána část obecních pozemků – luk a pastvin pod lesem. Ještě téhoš roku bylohřiště upraveno a začal se hrát fotbal. „Uvědomíme-li si, že právě v r. 1944 blížil konec 2. světové války, sílil odpor českých vlastenců proti německým okupantům, když i v naší obci, ale především v sousedním Lipovci a Licoměřicích byli zatýkáni místní občané a odvlečeni do koncentračních táborů, pak to rozhodně byl odvážný čin místní mládeže. Vždyť v této pohnuté době činnost každého spolku byla terčem a středem zájmu okupantů, zda neorganizuje odboj proti diktátorskému režimu.

Jistěže ani úprava hrací plochy hřiště nebyla snadnou záležitostí, neboť terén byl svažitý a na přesun zeminy nebyly k dispozici takové mechanismy jako máme dnes – trakrtory, nákladsní auta, buldozéry a bagry. Zemina se musela ručně krumpáčem nakopat a převést na kolečku nebo na nějaké káře a nebylo jí málo. Radost ze zísaného pozemku byla však veliká a úprava hrací plocy, sice malých rozměrů, byla rychle provedena, neboť se na ní podílela i řada starších občanů. A tak na podzim příštího roku se již oddíl přihlásil do III. třídy čáslavska. Začátky sportovního klubu byly velmi skromné. První dresy si musel každý pořídit ze svého a to obarvením košile nebo trička na zeleno, další pak hráčům ušila paní Růžena Poláková a byly to fialové trenírky a bílá trička s modrým límečkem a modrou hvězdou na prskou. Kopačky si musel každý hráč opatřit za své peníze. K zápasům na soupeřova hřiště k těm bližšímse dojíždělo na kolech, pouze do vzdálených obcí se doprava zajišťovala dodávkovým autem p. Broma z Ronova nad Doubravou nebo p. Macháčka ze Starého Dvora. Finanční prostředky na činnost se získávala jednak z místních akcí a to : výběrem vstupného na hřišti při mistrovských zápasech, pořádáním tanečních zábav, tradiční maškarou a maškarním plesem. V menší míře přispíval na činnost oddílu i okresní výbor Sokola v Čáslavi. U hřiště nebyly žádné šatny ani sociální zařízaní. Hráči se z počátku převlékali v kulturním domě u Horálků, později pak v kanceláři MNV. Umývárna nebyla a tak hráči po odehraném zápase se omyli a osvěžili u některé studny v okolních domcích.

Většina hráčů byla z místní obce. JanPolák, Bohuslav Kutílek a Josef Kutílek, Josef Kosina, František Opočenský, Josef Kroutil, Josef Horálek ze Lhůt, František Linhart z Licoměřic a k 1. 7. 1946 ohlásil přestup z Ronova nad Doubravou Karel a Josef  Spěvákovi a Josef Míšek ze Závratce. Z Licoměřic za náš oddíl začal hrát Jiří a František Šmíd ze Závratce pak Josef Opočenský, Josef a Jaroslav Hlaváček a Václav Pazderka. Postupně pak oddíl doplňovali další : Karel Novosád, Václav Nedvěd, Václav Pekař, Jan Zvolský, Jaroslav Kutílek, bratři Hamsové, bratři Rolencové, Karel Cyprián a mnozí další.

I v dalších záznamech se v kronice dočítáme nejen o činnosti sportovní, ale i kultůrní. V roce 1950 se sportovní klub spojil se Svazem mládeže a v tomto spolku se združují všechny působnosti : kopaná, cvičení prostná, divadlo, taneční zábavy a zájezdy. Předsedou TJ byl zvolen Jan Polák z č. 29, spolek měl 24 členů a aktivně spolupracoval jaks místní hasičskou jednotou, tak s MNV při všech slavnostech národního rázu. Oddíl kopané si v letech 1957 – 58 vedl velmi dobře, vybojoval si postup do II. Třídy v kraji Pardubice, dostal diplom čáslavska za odměnu pak jeden kopací míč a červené dresy pro celé mužstvo. Tím se ale zvýšila náročnost na dojíždění, neboť tato třída zahrnovala i některé kluby z přeloučska, jako Chvaletice, Choltice, Kojice a Tetov. Nebylo pak snadné ve stížejních podmínkách finančního rázu udržet aktivitu Jednoty a v 1. polovině 60. let došlo k útlumu sportovní činnosti. Nemalou vinu na tom měl stále rostoucí odchod mladých lidí z obce do měst a střediskovích obcí. Tím se také zhoršovala struktůra obyvatel co do stáří. Podle ověřených záznamů měla obec v roce 1954 – 456 obyvatel, k 31. 12. 1972 však již jen 295 občanů.

Přesto jsme aktivní činnost Jednoty a tím i oddílu kopané obnovili v červenci r. 1971, abychom vyhověli přání místní mládeže hrát za TJ Sokol Žlebské Chvalovice. Po zformování výboru a sestavení mužstva se ujal výchovné a trenérské činnosti František Macháček. Do čela TJ byl zvolen ing. Vít Daněk. Nastalo opět zápolení s počátečními potížemi. Nebyla výstroj, finanční prostředky a nevyhovující malé hřiště. Byl zde však elán mladých, jistě zkušenosti starších, dřívějších funkcionářů a tradice dobrého fotbalu v naší obci. K tomu také přispělo pochopení MNV i ostaních zájmových složek v obci a především velká opora OV ČSTV Chrudim. Oddíl jsme přihlásili na podzim r. 1971 do IV. třídy mistrovské soutěže okresu Chrudim. MNV ze svých prostředků zakoupil výstroj a sítě na brány, na rozšíření a úpravu hrací plochy hřiště věnoval další finanční prostředky. Rovněž tak OV ČSTV krom příspěvku na činnost věnovala 30 tisíc Kčs na schválenou akci „Z“ – rozšíření a úpravu hrací plochy hřiště. Nově zvolený výbor vyvíjel silnou aktivitu, podařilo se rozšířit i členskou základnu a k 31. 12. 1972 měla TJ již 61 členů, hráčů bylo zaregistrováno 27.

V roce 1973 bylo dosaženo velkého úspěchu, byl vybojován postup do III. třídy okresní soutěže a v souvislosti s tím i nutnost založení žákovského družstva. Nebyl to úkol snadný, výběr v naší obci byl skromný a proto funkcionáři výboru se museli rozjet do oklních obcí. Díky pochpení rodičů a zájmu těch mladých chlapců se podařilo žákovské družstvo založit. To pak postupem let bylo přeřazeno do dorostenecké kategorie.

Pro úspěšné sportování obou oddílů se nadále projevovala jako nezbytnost výstavba kabin a soc. Zařízení. Za finanční podpory MNV a OV ČSTV Chrudim byla realizace výstavby tohoto zařízeníuskutečněna v krátké době. Se souhlasem Lesního závodu Ronov n. D. A rozhodnutím ONV Chrudim odboru vodního a lesního hospodářství byla pro tento účel odlesněna část lesní parcely na severní straně hřiště. S výstavbou v rámci akce „Z“ bylo započato v r. 1974 a stavba dokončena 1977.

Nebylo to však v těchto 70. letech jen samé radosti z dosažených úspěchů při budování sportovního areálu. Za dva roky po provedené úpravě a rozšíření hrací plochy hřiště, přišla živelná pohroma ve formě půdního sesuvu. Po třech dnech vytrvalého deště v Měsíci červenci 1975 se dostal do pohybu přilehlý svah i s lesním porostem a několikrát opakující půdní sesuv na hrací plochu hřiště nám na několik let způsobil nesčetné těžkosti, problémy a plno starostí. Na určité období i znemožnil hrát kopanou na vlastním hřišti. Ochotně a bez finanční úhrady, tak jako v předchzích letech při rozšiřování hřiště, nám vyšli vstříc v Ronově n. D. Aby se mohlo opět hrát na vlastním hřišti, byla po nejnutnější úpravě zúžená hrací plocha a regulován odvod vody. Členové TJ odpracovali na všech potřebných úpravách tisíce hodin a jedině nezlomná vůle vedla nás k úspěchu. Buldozéry po tři roky odstraňovaly stále sesouvající zeminu z hrací plochy a stále vyvěrající voda byla svedena ptrubím položeným přes celou šířku hřiště. Po odbagrování veškeré sesouvající se zeminy byla postupně hrací plocha zpevňována štěrkem a pískem. Odbagrovaný svah lesního porostu jsme potom zalesnili odrostky lesních dřevin, aby narušený prostor byl stabylizován. Teprve v r. 1980 – 81 byly provedeny konečné úpravy okolí a hřiště oseto travou. Bez poskytnutí finanční dotace od OV ČSTV Chrudim a od ÚV ČSTV Praha ve výši 1/4 milionu korun, bychom nebyli schpni vrátit hřiště opět svému účelu.

Nemalé problémy a finanční těžkosti námpostupem času a tím, že jsme okrajovou obcí Chrudim, začala dělat i doprava hráčů na hřiště soupeřů. Z počátku jsme najímali ČSAD, ale to bylo pro naší pokladnu neúnosné a tak jsme neustále útočili na OV ČSTV Chrudim o zajištění a koupi nějakého autobusu. Za účinné pomoci p. Königa, funkcionáře OV ČSTV se nám podařilo zakoupit v roce 1978 malý autobus Praga RND od TJ Sokol Rozhovice a v r. 1982 pak autobus Škoda RTO od JZD Žehušice, který nám sloužil do konce r. 1993.Od 1. 5. byl získán autobus značky ŠL – 11 v dobrém technickém stavu.Záležitost dopravy i ekonomic. hlediska rok co rok působí starosti a je naší největší výdajovou položkou. Ročně se najezdilo mnoho kilometrů se třemi oddíly jednak proto že jsme r. 1985 založili žákovské družstvo na základě velkého zájmu 25 chlapců z naší obce a okolních vesnic a jednak proto, že značná část mužstev s nimiž hrajeme, jsou na protilehlém okraji chrudim. Okresu.

K 31. 12. 1993 bylo evidováno 90 členů.Postupně po roce 1993 se zrušilo mužsvo žáků a posléze mužsvo dorostu. Potom dosloužil i autobus a začalo se jezdit s autobusem ČSAD.

Mužstvo dospělých dál hraje III. Třídu (okresu Chrudim).

Sezona 2005 / 2006

Soupiska mužstva : Rolenec Václav, Veselý Tomáš (host do 30. 6. 2006 z Ronova n. D.), Opočenský Jiří st., Opočenský Jiří ml., Opočenský Jaroslav, Trekoval Petr, Spěvák Milan, Vašíček Miroslav, Zvolský Jiří, Míšek Josef, Dočekal Lukáš, Hronek Miloš (host ze Spartaku Žleby do 30. 6. 2006) , Studnička Karel, , Klug a Josef Zumfe David (hosté z Ronova n. D. Do 31. 12. 2005) Rek Jan, Nesládek Jan, Zita Josef, Tomášek Miloslav, Holub Karel (hosté z Ronova n. D. Do 30. 6. 2006)