Klub byl založen v Červenci rok 1944

Vraťme se proto trochu do historie, do r. 1944, co této události předcházelo a jak léta plynula, sledujeme, co významného se událo nejen na poli sportovním, ale i společenskémv naší TJ.

Obec Žlebské Chvalovice měla v minulosti daleko více obyvatel než má dnes a ke konci r. 1945 to bylo více jak 500 obyvatel. V období 2. světové války byly zakázány taneční zábavy a tak mládež hledala nějakou vhodnou příležitost k pobavení. Pro vesnického kluka byla nejlákavější zábavou hra s míčem a především kopaná. Na většině vesnic nebyla tehdy pro tento účel upravena hřiště jako dnes, hrávalo se na posekaných loukách, i na strništích po sklizni obilí, neboť zemědělská půda byla intenzivně obdělávána a mnohdy se nenašla ani vhodná pastvina pro sportovní vyžití mládeže. To nepochybně vedlo i chvalovickou mládež k získání pozemku, který by trvale sloužil kopané a jak se ze skromných záznamů v obecní kronice dovídáme, je zde zapsáno : „V červenci r. 1944 požádala místní mládež obecní zastupitelstvo o přidělení místa pro fotbalové hřiště. Této žádosti bylo vyhověno a ponechána část obecních pozemků – luk a pastvin pod lesem. Ještě téhoš roku bylohřiště upraveno a začal se hrát fotbal. „Uvědomíme-li si, že právě v r. 1944 blížil konec 2. světové války, sílil odpor českých vlastenců proti německým okupantům, když i v naší obci, ale především v sousedním Lipovci a Licoměřicích byli zatýkáni místní občané a odvlečeni do koncentračních táborů, pak to rozhodně byl odvážný čin místní mládeže. Vždyť v této pohnuté době činnost každého spolku byla terčem a středem zájmu okupantů, zda neorganizuje odboj proti diktátorskému režimu.

Jistěže ani úprava hrací plochy hřiště nebyla snadnou záležitostí, neboť terén byl svažitý a na přesun zeminy nebyly k dispozici takové mechanismy jako máme dnes – trakrtory, nákladsní auta, buldozéry a bagry. Zemina se musela ručně krumpáčem nakopat a převést na kolečku nebo na nějaké káře a nebylo jí málo. Radost ze zísaného pozemku byla však veliká a úprava hrací plocy, sice malých rozměrů, byla rychle provedena, neboť se na ní podílela i řada starších občanů. A tak na podzim příštího roku se již oddíl přihlásil do III. třídy čáslavska. Začátky sportovního klubu byly velmi skromné. První dresy si musel každý pořídit ze svého a to obarvením košile nebo trička na zeleno, další pak hráčům ušila paní Růžena Poláková a byly to fialové trenírky a bílá trička s modrým límečkem a modrou hvězdou na prskou. Kopačky si musel každý hráč opatřit za své peníze. K zápasům na soupeřova hřiště k těm bližšímse dojíždělo na kolech, pouze do vzdálených obcí se doprava zajišťovala dodávkovým autem p. Broma z Ronova nad Doubravou nebo p. Macháčka ze Starého Dvora. Finanční prostředky na činnost se získávala jednak z místních akcí a to : výběrem vstupného na hřišti při mistrovských zápasech, pořádáním tanečních zábav, tradiční maškarou a maškarním plesem. V menší míře přispíval na činnost oddílu i okresní výbor Sokola v Čáslavi. U hřiště nebyly žádné šatny ani sociální zařízaní. Hráči se z počátku převlékali v kulturním domě u Horálků, později pak v kanceláři MNV. Umývárna nebyla a tak hráči po odehraném zápase se omyli a osvěžili u některé studny v okolních domcích.

Většina hráčů byla z místní obce. JanPolák, Bohuslav Kutílek a Josef Kutílek, Josef Kosina, František Opočenský, Josef Kroutil, Josef Horálek ze Lhůt, František Linhart z Licoměřic a k 1. 7. 1946 ohlásil přestup z Ronova nad Doubravou Karel a Josef  Spěvákovi a Josef Míšek ze Závratce. Z Licoměřic za náš oddíl začal hrát Jiří a František Šmíd ze Závratce pak Josef Opočenský, Josef a Jaroslav Hlaváček a Václav Pazderka. Postupně pak oddíl doplňovali další : Karel Novosád, Václav Nedvěd, Václav Pekař, Jan Zvolský, Jaroslav Kutílek, bratři Hamsové, bratři Rolencové, Karel Cyprián a mnozí další.

I v dalších záznamech se v kronice dočítáme nejen o činnosti sportovní, ale i kultůrní. V roce 1950 se sportovní klub spojil se Svazem mládeže a v tomto spolku se združují všechny působnosti : kopaná, cvičení prostná, divadlo, taneční zábavy a zájezdy. Předsedou TJ byl zvolen Jan Polák z č. 29, spolek měl 24 členů a aktivně spolupracoval jaks místní hasičskou jednotou, tak s MNV při všech slavnostech národního rázu. Oddíl kopané si v letech 1957 – 58 vedl velmi dobře, vybojoval si postup do II. Třídy v kraji Pardubice, dostal diplom čáslavska za odměnu pak jeden kopací míč a červené dresy pro celé mužstvo. Tím se ale zvýšila náročnost na dojíždění, neboť tato třída zahrnovala i některé kluby z přeloučska, jako Chvaletice, Choltice, Kojice a Tetov. Nebylo pak snadné ve stížejních podmínkách finančního rázu udržet aktivitu Jednoty a v 1. polovině 60. let došlo k útlumu sportovní činnosti. Nemalou vinu na tom měl stále rostoucí odchod mladých lidí z obce do měst a střediskovích obcí. Tím se také zhoršovala struktůra obyvatel co do stáří. Podle ověřených záznamů měla obec v roce 1954 – 456 obyvatel, k 31. 12. 1972 však již jen 295 občanů.

Přesto jsme aktivní činnost Jednoty a tím i oddílu kopané obnovili v červenci r. 1971, abychom vyhověli přání místní mládeže hrát za TJ Sokol Žlebské Chvalovice. Po zformování výboru a sestavení mužstva se ujal výchovné a trenérské činnosti František Macháček. Do čela TJ byl zvolen ing. Vít Daněk. Nastalo opět zápolení s počátečními potížemi. Nebyla výstroj, finanční prostředky a nevyhovující malé hřiště. Byl zde však elán mladých, jistě zkušenosti starších, dřívějších funkcionářů a tradice dobrého fotbalu v naší obci. K tomu také přispělo pochopení MNV i ostaních zájmových složek v obci a především velká opora OV ČSTV Chrudim. Oddíl jsme přihlásili na podzim r. 1971 do IV. třídy mistrovské soutěže okresu Chrudim. MNV ze svých prostředků zakoupil výstroj a sítě na brány, na rozšíření a úpravu hrací plochy hřiště věnoval další finanční prostředky. Rovněž tak OV ČSTV krom příspěvku na činnost věnovala 30 tisíc Kčs na schválenou akci „Z“ – rozšíření a úpravu hrací plochy hřiště. Nově zvolený výbor vyvíjel silnou aktivitu, podařilo se rozšířit i členskou základnu a k 31. 12. 1972 měla TJ již 61 členů, hráčů bylo zaregistrováno 27.

V roce 1973 bylo dosaženo velkého úspěchu, byl vybojován postup do III. třídy okresní soutěže a v souvislosti s tím i nutnost založení žákovského družstva. Nebyl to úkol snadný, výběr v naší obci byl skromný a proto funkcionáři výboru se museli rozjet do oklních obcí. Díky pochpení rodičů a zájmu těch mladých chlapců se podařilo žákovské družstvo založit. To pak postupem let bylo přeřazeno do dorostenecké kategorie.

Pro úspěšné sportování obou oddílů se nadále projevovala jako nezbytnost výstavba kabin a soc. Zařízení. Za finanční podpory MNV a OV ČSTV Chrudim byla realizace výstavby tohoto zařízeníuskutečněna v krátké době. Se souhlasem Lesního závodu Ronov n. D. A rozhodnutím ONV Chrudim odboru vodního a lesního hospodářství byla pro tento účel odlesněna část lesní parcely na severní straně hřiště. S výstavbou v rámci akce „Z“ bylo započato v r. 1974 a stavba dokončena 1977.

Nebylo to však v těchto 70. letech jen samé radosti z dosažených úspěchů při budování sportovního areálu. Za dva roky po provedené úpravě a rozšíření hrací plochy hřiště, přišla živelná pohroma ve formě půdního sesuvu. Po třech dnech vytrvalého deště v Měsíci červenci 1975 se dostal do pohybu přilehlý svah i s lesním porostem a několikrát opakující půdní sesuv na hrací plochu hřiště nám na několik let způsobil nesčetné těžkosti, problémy a plno starostí. Na určité období i znemožnil hrát kopanou na vlastním hřišti. Ochotně a bez finanční úhrady, tak jako v předchzích letech při rozšiřování hřiště, nám vyšli vstříc v Ronově n. D. Aby se mohlo opět hrát na vlastním hřišti, byla po nejnutnější úpravě zúžená hrací plocha a regulován odvod vody. Členové TJ odpracovali na všech potřebných úpravách tisíce hodin a jedině nezlomná vůle vedla nás k úspěchu. Buldozéry po tři roky odstraňovaly stále sesouvající zeminu z hrací plochy a stále vyvěrající voda byla svedena ptrubím položeným přes celou šířku hřiště. Po odbagrování veškeré sesouvající se zeminy byla postupně hrací plocha zpevňována štěrkem a pískem. Odbagrovaný svah lesního porostu jsme potom zalesnili odrostky lesních dřevin, aby narušený prostor byl stabylizován. Teprve v r. 1980 – 81 byly provedeny konečné úpravy okolí a hřiště oseto travou. Bez poskytnutí finanční dotace od OV ČSTV Chrudim a od ÚV ČSTV Praha ve výši 1/4 milionu korun, bychom nebyli schpni vrátit hřiště opět svému účelu.

Nemalé problémy a finanční těžkosti námpostupem času a tím, že jsme okrajovou obcí Chrudim, začala dělat i doprava hráčů na hřiště soupeřů. Z počátku jsme najímali ČSAD, ale to bylo pro naší pokladnu neúnosné a tak jsme neustále útočili na OV ČSTV Chrudim o zajištění a koupi nějakého autobusu. Za účinné pomoci p. Königa, funkcionáře OV ČSTV se nám podařilo zakoupit v roce 1978 malý autobus Praga RND od TJ Sokol Rozhovice a v r. 1982 pak autobus Škoda RTO od JZD Žehušice, který nám sloužil do konce r. 1993.Od 1. 5. byl získán autobus značky ŠL – 11 v dobrém technickém stavu.Záležitost dopravy i ekonomic. hlediska rok co rok působí starosti a je naší největší výdajovou položkou. Ročně se najezdilo mnoho kilometrů se třemi oddíly jednak proto že jsme r. 1985 založili žákovské družstvo na základě velkého zájmu 25 chlapců z naší obce a okolních vesnic a jednak proto, že značná část mužstev s nimiž hrajeme, jsou na protilehlém okraji chrudim. Okresu.

K 31. 12. 1993 bylo evidováno 90 členů.Postupně po roce 1993 se zrušilo mužsvo žáků a posléze mužsvo dorostu. Potom dosloužil i autobus a začalo se jezdit s autobusem ČSAD.

Od sezony 2022/2023 hraje mužstvo TJ Sokol Žlebské Chvalovice soutěžní utkání na Kutnohorském okrese.